|
|
Vyhoštění cizinců z důvodu národní bezpečnosti v kontextu práva mezinárodního a evropského
Válková, Zuzana ; Ondřej, Jan (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá vyhoštěním cizinců v moderním mezinárodním a evropském právu. Zaměřila jsem se na konkrétní důvod pro vyhoštění, tj. národní bezpečnost, v kontextu závazků států podle vybraných mezinárodních lidskoprávních instrumentů a příslušného evropského práva. Národní bezpečnost je jedním z všeobecně uznávaných důvodů pro vyhoštění cizinců, nicméně obsah tohoto pojmu není přesně vymezen. Následkem této nejasnosti může být národní bezpečnost ze strany států zneužívána. Zaměřila jsem se na zneužívání tohoto pojmu v řízení o vyhoštění, kdy státy se odvolávají na výjimku národní bezpečnosti jakožto důvod, aby cizincům neumožnily využít procesní záruky definované mezinárodním právem. Tato práce odhalila dvě možnosti, jak může pojem národní bezpečnosti s ohledem na procesní práva vyhošťovaných osob zneužíván. Zaprvé, státy vyhošťují cizince okamžitě, aniž by jim umožnily uplatnit námitky proti jejich vyhoštění a dát svůj případ přezkoumat příslušným orgánem rovněž v případech, kdy výjimka národní bezpečnosti je neobhajitelná. Zadruhé, zájem národní bezpečnosti omezuje účinnost opravného řízení v případech, kdy národní legislativa nedovoluje vyhoštěným osobám, aby byly informovány ohledně důvodů tohoto opatření, a dotčené osoby tak nejsou schopny se řádně bránit. Nicméně porušení příslušných...
|
|
|
The Gap between Policy and Practice: Dublin Regulation III in Post-Overburdened Italy
Trabelsi, Ines ; Bernard Thompson Mikes, Antonin (vedoucí práce) ; Rood, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá pojistkami a garancemi pro žadatele o azyl, které jsou obsaženy v nařízení Dublin III (Články 4 a 5). Jejím cílem je porozumět tomu, proč italská státní správa nejedná v souladu s těmito právy, jež jsou nicméně garantována v přímo aplikovatelné legislativě EU, a které je možno okamžitě uplatnit. Tato studie se soustředí na překážky vymáhání těchto práv, zkoumá faktory, které mohou bránit jednání v souladu se zákonem, z nichž některé mohou být méně zjevné než jiné. Ještě před tím, než přistoupíme k technické analýze problému z pohledu konkrétních zkušeností, odmítneme původně předpokládaný argument "přetíženého periferního státu", jelikož Itálie, jak práce ukazuje, nebyla v posledních dvou letech touto otázkou přetížena díky nedávno přijatým opatřením. Přesto však nejedná v dostatečném souladu s platnými nařízeními.Výsledky ukazují na dva hlavní faktory: nevyhovující zdroje státní správy bez dostatku personálu, školení a autonomie, dále chybějící kontrola a sankce ze strany EU a dalších národních orgánů a také chybějící právní tlak zdola a soudní procesy. Výsledky dále poukazují na možné politické zásahy do činnosti státní správy ve smyslu nedodržování článků nařízení, což však nebylo přímo potvrzeno. Tato tvrzení budou vyžadovat podrobnější výzkum. Klíčová slova: Jednání v...
|
|
|
Europeizace trestního práva
Polách, Marek ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Europeizace trestního práva Tato práce se zabývá europeizací trestního práva. Jde o téma široké, proto je hlavní důraz kladen na vybrané otázky europeizace trestního práva procesního. V úvodu práce jsou představeny některé problémy, které europeizaci v trestněprávní oblasti doprovázejí. Hlavní překážkou je sepětí trestního práva se státní suverenitou, kterou státy nerady omezují ve prospěch EU, a dále odlišnosti mezi trestněprávními předpisy, které ztěžují dosažení kompromisu ohledně harmonizace norem. V první kapitole se práce zaměřuje na pojmy europeizace trestního práva, evropské právo trestní a trestní právo Evropské unie, které se snaží definovat a navzájem od sebe odlišit. Druhá kapitola pojednává ve stručnosti o vývoji europeizace trestního práva před přijetím Schengenských úmluv. Jde o období tzv. neformální spolupráce v trestních věcech. Třetí kapitola se již zabývá formální spoluprací v trestních věcech. Popisuje postupný vývoj od schengenské spolupráce, přes Maastrichtskou, Amsterdamskou a Niceskou smlouvu, až do přijetí Lisabonské smlouvy. Kromě zakládajících smluv jsou představeny také základní koncepční dokumenty, jejichž cílem je realizovat cíle primárního práva v oblasti trestní spolupráce. Jde o dokumenty politického charakteru, které proto nejsou právně závazné. Čtvrtá kapitola se...
|
|
|
The Gap between Policy and Practice: Dublin Regulation III in Post-Overburdened Italy
Trabelsi, Ines ; Bernard Thompson Mikes, Antonin (vedoucí práce) ; Rood, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá pojistkami a garancemi pro žadatele o azyl, které jsou obsaženy v nařízení Dublin III (Články 4 a 5). Jejím cílem je porozumět tomu, proč italská státní správa nejedná v souladu s těmito právy, jež jsou nicméně garantována v přímo aplikovatelné legislativě EU, a které je možno okamžitě uplatnit. Tato studie se soustředí na překážky vymáhání těchto práv, zkoumá faktory, které mohou bránit jednání v souladu se zákonem, z nichž některé mohou být méně zjevné než jiné. Ještě před tím, než přistoupíme k technické analýze problému z pohledu konkrétních zkušeností, odmítneme původně předpokládaný argument "přetíženého periferního státu", jelikož Itálie, jak práce ukazuje, nebyla v posledních dvou letech touto otázkou přetížena díky nedávno přijatým opatřením. Přesto však nejedná v dostatečném souladu s platnými nařízeními.Výsledky ukazují na dva hlavní faktory: nevyhovující zdroje státní správy bez dostatku personálu, školení a autonomie, dále chybějící kontrola a sankce ze strany EU a dalších národních orgánů a také chybějící právní tlak zdola a soudní procesy. Výsledky dále poukazují na možné politické zásahy do činnosti státní správy ve smyslu nedodržování článků nařízení, což však nebylo přímo potvrzeno. Tato tvrzení budou vyžadovat podrobnější výzkum. Klíčová slova: Jednání v...
|
|
|
Europeizace trestního práva
Polách, Marek ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Europeizace trestního práva Tato práce se zabývá europeizací trestního práva. Jde o téma široké, proto je hlavní důraz kladen na vybrané otázky europeizace trestního práva procesního. V úvodu práce jsou představeny některé problémy, které europeizaci v trestněprávní oblasti doprovázejí. Hlavní překážkou je sepětí trestního práva se státní suverenitou, kterou státy nerady omezují ve prospěch EU, a dále odlišnosti mezi trestněprávními předpisy, které ztěžují dosažení kompromisu ohledně harmonizace norem. V první kapitole se práce zaměřuje na pojmy europeizace trestního práva, evropské právo trestní a trestní právo Evropské unie, které se snaží definovat a navzájem od sebe odlišit. Druhá kapitola pojednává ve stručnosti o vývoji europeizace trestního práva před přijetím Schengenských úmluv. Jde o období tzv. neformální spolupráce v trestních věcech. Třetí kapitola se již zabývá formální spoluprací v trestních věcech. Popisuje postupný vývoj od schengenské spolupráce, přes Maastrichtskou, Amsterdamskou a Niceskou smlouvu, až do přijetí Lisabonské smlouvy. Kromě zakládajících smluv jsou představeny také základní koncepční dokumenty, jejichž cílem je realizovat cíle primárního práva v oblasti trestní spolupráce. Jde o dokumenty politického charakteru, které proto nejsou právně závazné. Čtvrtá kapitola se...
|
|
|
Vyhoštění cizinců z důvodu národní bezpečnosti v kontextu práva mezinárodního a evropského
Válková, Zuzana ; Ondřej, Jan (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá vyhoštěním cizinců v moderním mezinárodním a evropském právu. Zaměřila jsem se na konkrétní důvod pro vyhoštění, tj. národní bezpečnost, v kontextu závazků států podle vybraných mezinárodních lidskoprávních instrumentů a příslušného evropského práva. Národní bezpečnost je jedním z všeobecně uznávaných důvodů pro vyhoštění cizinců, nicméně obsah tohoto pojmu není přesně vymezen. Následkem této nejasnosti může být národní bezpečnost ze strany států zneužívána. Zaměřila jsem se na zneužívání tohoto pojmu v řízení o vyhoštění, kdy státy se odvolávají na výjimku národní bezpečnosti jakožto důvod, aby cizincům neumožnily využít procesní záruky definované mezinárodním právem. Tato práce odhalila dvě možnosti, jak může pojem národní bezpečnosti s ohledem na procesní práva vyhošťovaných osob zneužíván. Zaprvé, státy vyhošťují cizince okamžitě, aniž by jim umožnily uplatnit námitky proti jejich vyhoštění a dát svůj případ přezkoumat příslušným orgánem rovněž v případech, kdy výjimka národní bezpečnosti je neobhajitelná. Zadruhé, zájem národní bezpečnosti omezuje účinnost opravného řízení v případech, kdy národní legislativa nedovoluje vyhoštěným osobám, aby byly informovány ohledně důvodů tohoto opatření, a dotčené osoby tak nejsou schopny se řádně bránit. Nicméně porušení příslušných...
|
host ::
RSS.